Elektronické důkazy
Elektronická komunikace jako důkaz: význam původu, úplnosti a kontextu
Stav textu k
Snímek obrazovky může ukázat zprávu, která je pro spor zásadní. Často však neodpoví na otázku, kdo ji skutečně odeslal, na co reagovala a zda předložený výřez zachycuje vše podstatné. Síla elektronického důkazu závisí i na možnosti tyto otázky ověřit.
Následující rozbor se soustředí na e-maily a zprávy v občanských soudních sporech. Způsob jejich získání a použití v trestním řízení vyžaduje samostatné posouzení podle trestních procesních pravidel.
Elektronická podoba není důvodem k odmítnutí
Občanský soudní řád neomezuje dokazování na listiny v papírové podobě. Podle § 125 mohou sloužit jako důkaz různé prostředky umožňující zjistit stav věci; jejich hodnocení upravuje § 132. Článek 46 nařízení eIDAS zároveň brání tomu, aby byl dokument odmítnut jako důkaz pouze proto, že je elektronický. Občanský soudní řád, § 125 a § 132; nařízení eIDAS, čl. 46.
To však neznamená, že jakýkoli předložený soubor automaticky prokazuje tvrzení svého předkladatele. Možnost použít dokument jako důkaz a jeho přesvědčivost jsou samostatné otázky. Vedle nich stojí i právní účinky samotného sdělení: zda zpráva obsahuje například závazné přijetí nabídky, nebo teprve pokračování vyjednávání.
Původ, úplnost a význam
Při analýze komunikace se vyplatí tyto tři otázky posuzovat odděleně. Původ se týká spojení zprávy s konkrétním účtem, zařízením a osobou. Úplnost znamená možnost ověřit návaznost zpráv, přílohy a rozsah předloženého výběru. Význam vyžaduje zasadit obsah do smluvního vztahu a průběhu událostí.
Ani pravá zpráva nemusí znamenat to, co jí jedna ze stran přisuzuje. Odpověď „souhlasím“ může směřovat k termínu schůzky, konkrétní verzi nabídky nebo pouze k dílčímu bodu. Pro právní posouzení je rozhodující, co bylo předmětem souhlasu a zda jednající osoba mohla takový souhlas za daného účastníka udělit.
Naopak neúplnost výřezu sama nedokazuje manipulaci. Může ale vysvětlovat, proč je potřeba doplnit další zprávy nebo původní soubor, než se učiní závěr o obsahu dohody.
Co zachovat vedle snímku obrazovky
Pro úvodní orientaci může být snímek obrazovky užitečný. Je však vhodné uchovat také dostupnou původní zprávu, přílohy a související konverzaci. U e-mailu může export celé zprávy zachovat údaje, které běžný tisk nezobrazuje. Význam a spolehlivost těchto údajů je třeba hodnotit podle konkrétního systému a způsobu pořízení.
Pro pracovní kopii má smysl poznamenat, odkud pochází, kdo ji pořídil, kdy a jakým postupem. Pokud vznikne spor o změny v souboru, samotné tvrzení „takto jsme jej obdrželi“ nemusí otázku vyřešit. Ani přehledná evidence předání ovšem sama nepotvrzuje pravdivost obsahu; usnadňuje kontrolu toho, co se s podkladem dělo.
Do zdrojových souborů není vhodné vpisovat poznámky nebo nahrazovat původní obsah opravenou verzí. Poznámky patří do oddělené pracovní kopie. Je-li potřeba odborně zajistit zařízení či data, postup se má domluvit před zásahem, který by mohl podklady změnit.
Jak se mění význam krátké odpovědi
Smyšlený příklad: Ve sporu o cenu dodatečných prací předloží dodavatel výřez konverzace s odpovědí objednatele „můžete pokračovat“. Celé vlákno obsahuje předchozí zprávu, podle níž má pokračovat původní rozsah a o nabídce víceprací se bude teprve jednat. Příloha navíc existuje v několika verzích.
Výřez i úplné vlákno mohou obsahovat stejnou pravou odpověď. Liší se však možnost určit, k čemu se vztahovala. Další analýza musí ověřit znění smlouvy, označení příloh, návazné jednání a další podklady. Samotné doplnění kontextu ještě nepředjímá výsledek sporu. Příklad je vytvořen pouze pro tento text a nepopisuje klienta kanceláře.
Způsob získání je samostatná otázka
Dostupnost dat neznamená neomezené oprávnění je získávat nebo šířit. U soukromé komunikace je třeba posoudit její původ, zásah do práv dotčených osob a účel použití. Pro rozhodnutí mohou být důležité také jiné způsoby, jak spornou skutečnost doložit.
Ústavní soud v nálezu II. ÚS 1774/14 řešil skrytou zvukovou nahrávku v pracovněprávním sporu a zdůraznil poměřování dotčených práv s ohledem na konkrétní okolnosti a postavení slabší strany. Nález se týkal nahrávky, nikoli libovolného přístupu k elektronické poště. Nelze z něj dovozovat obecné oprávnění získávat cizí komunikaci. Pro posouzení elektronických podkladů připomíná potřebu oddělit jejich informační hodnotu od otázky přípustnosti a způsobu získání. Nález Ústavního soudu II. ÚS 1774/14.
Odborné prověření potřebuje konkrétní zadání
Pokud je sporný původ, změna nebo časové zařazení souboru, může být potřeba technické posouzení. Zadání má odpovídat konkrétní nejistotě: co lze z dochovaných dat ověřit a s jakými omezeními. Znalec neposkytuje náhradu právního závěru o tom, zda vznikla smlouva nebo kdo odpovídá za její porušení. Procesní rámec znaleckého dokazování upravují § 127 a § 127a občanského soudního řádu.
Právní analýza následně propojí technická zjištění s ostatními důkazy a rozhodnou otázkou sporu. Právě toto propojení umožňuje vysvětlit, co elektronická komunikace skutečně dokládá a co zatím zůstává otevřené.
Text rozebírá obecné právní otázky. Posouzení konkrétní věci závisí na jejích okolnostech, procesním stavu a aktuální právní úpravě.
← Zpět na analýzy a komentáře